|
| |
|
|
Současné evropské celovečerní animované filmy pro dospělé
Dohnalová, Kamila ; RYCHECKÝ, Tomáš (vedoucí práce) ; DĚCKÁ, Eliška (oponent)
Diplomová práce Současné evropské celovečerní animované filmy pro dospělé systematicky popisuje a analyzuje celovečerní animované filmy pro dospělé vyrobené v Evropě v letech 2009–2015. Je uveden historický kontext celovečerního animovaného formátu a dospělého diváka jako cílové skupiny. Práce vychází z předpokladu, že filmy Persepolis a Vals Im Bashir před deseti lety určily nový směr, kterým se současná evropská animace ubírá. Na základě stanovených a popsaných kritérií práce seznamuje s tím, jaké filmy v daném období vznikly a co mají tyto snímky společného; jaké náměty, žánry, animační techniky, způsoby financování a šíření převládají. Dané filmy jsou vsazeny do souvislostí evropského animačního průmyslu jako celku a na základě analýzy těchto filmů i nových připravovaných projektů jsou stanoveny současné trendy a tendence oboru.
|
|
|
Ryan Chrise Landretha
Šafus, Martin ; PIXA, Libor (vedoucí práce) ; Horáček, Pavel (oponent)
Práce je jak syntézou dohledatelných informací o částečně autobiografickém filmu Chrise Landretha, Ryan, tak přehledem událostí, které jeho vzniku předcházely a nějak se ho týkají. V druhé části práce se pak zabývám hlavně psychorealismem, který se váže k osobnosti Chrise Landretha, ale nemá jasně formulovanou definici. V první části je kladen důraz na dostatek informací o autorovi, Ryanu Larkinovi a pochopení okolností vzniku filmu. V druhé části pak podrobuji film analýze a posléze hledám analogie s jinými díly. Následnou syntézou pak hledám nové skutečnosti. Výsledkem je pokus o vlastní definici psychorealismu. Pro orientaci v uměleckých směrech a jejich prostředcích je zapotřebí popisovat je i teoreticky a psychorealismus tak trochu vlál vyprsknutý ve vzduchoprázdnu. Snažím se to touto prací změnit.
|
|
|
Animovaný dokumentární film jako prostředek osobní zpovědi
Nguyen, Cam Van ; VANDAS, Martin (vedoucí práce) ; DĚCKÁ, Eliška (oponent)
Animovaný dokumentární film je poměrně nový žánr, který se v současnosti stále rozrůstá a stává se více populárnějším. Jednoduchou definicí tohoto žánru je animovaný film se standartními prvky přejatými z dokumentární tvorby. Je v tom pravdivost výpovědí, emocionální síla a neomezené hranice, které animace poskytuje. Tento rozrůstající subžánr animovaného filmu pokládá síť vyzývajících, existenčních otázek kladených na formu zpracování. Jak obvykle takový animovaný dokument vypadá? Skoro pokaždé jsou tématem příběhy ze skutečného života, např. témata lidských práv, témata nevšední i univerzální, se kterými se mohou lidé identifikovat. Tato práce se konkrétně zaměřuje na téma osobních zpovědí. Tímto tématem jsem se také zabývala při tvorbě svého bakalářského animovaného dokumentárního filmu a v závěru tuto zkušenost shrnuji osobním zhodnocením.
|
|
|
ASMR
Stejskalová, Bára Anna ; POSPISZYL, Tomáš (vedoucí práce) ; PAVLÁTOVÁ, Michaela (oponent)
ASMR je audiovizuální fenomén, který se vyvolává v divákovi pocit fyzického dotyku. Je rozšířený zejména prostřednictvím Youtube platformy. Jeho tvůrci jsou především amatéři, kteří toto odvětví posunuli z jednoduchých videí až na polo-profesionální úroveň s použitím profesionální techniky (velmi citlivé mikrofony, 360° natáčení, používání brýlí na virtuální realitu). Vyvolávání fyzické odezvy prostřednictvím filmu by mohlo velmi obohatit divákům zážitek z díla. Přesto však zůstává ASMR z hlediska filmového průmyslu undergroundem. Cílem této práce je popsat a analyzovat ASMR, srovnat ho s tradiční audio vizuální tvorbou a položit si otázku, zda je možno vyvolávat fyzickou odezvu pomocí stejných principů i během animovaného filmu.
|
|
|
Animovaná díla a edukace
Javora, Ondřej ; Brom, Cyril (vedoucí práce) ; KOUTSKÝ, Pavel (oponent)
Tato magisterská diplomová práce se zabývá vztahem animovaných děl a edukace. Stěžejní pozornost je za prvé věnována významným tendencím v historii edukačních animovaných děl. Za druhé otázce, zdali jsou animovaná díla vůbec vhodná k edukačním účelům, na kterou nachází veskrze kladnou odpověď. Práce je rozdělena do čtyř kapitol. První kapitola se zabývá historickým vývojem animovaných edukačních děl a stručně mapuje tuto oblast animované tvorby. Druhá kapitola rozebírá specifické vlastnosti animace a možnosti jejích výrazových prostředků ve vztahu k edukačnímu využití. Třetí kapitola je stručným úvodem do oblasti kognitivní psychologie, která poskytuje cenné poznatky o funkcích lidské mysli. V centru zájmu stojí vlastnosti lidské paměti a procesu učení, které se nějakým způsobem vztahují k zapojení animace. Čtvrtá kapitola svým způsobem rozvádí kapitolu třetí, přičemž se opírá o práci amerického psychologa Richarda E. Mayera. Předmětem zájmu jsou praktické způsoby jakými s animací nakládat tak, aby docházelo k efektivnějšímu učení.
|
|
|
Studium a profese českého animátora v podmínkách tržní ekonomiky
Kotlářová, Hana ; BUBENÍČEK, Jan (vedoucí práce) ; PAVLÁTOVÁ, Michaela (oponent)
Cílem diplomové práce "Studium a profese českého animátora v podmínkách tržní ekonomiky" je zodpovědět všechny základní, praktické otázky, které si klade student animace či začínající tvůrce s ohledem na svou budoucí kariéru. Dále by měla sloužit jako informační pojítko mezi školou a praxí, informovat o současné situaci na české animované scéně a o praktických dovednostech, které je nutné pro úspěšný start v oboru animace budovat.
Snahou autorky bylo předat nezkreslené, užitečné a realistické informace, a proto může text na některé čtenáře působit překvapivě, upřímně až skepticky. Čtenářovou reakcí by mělo být vytvoření vlastních, na faktech postavených východisek pro práci v oboru animace, a proto je pochopení celé, nepřikrášlené situace fundamentální. Široce pojaté téma obsahuje informace jak o filmové či umělecké animaci, tak o reklamní, zakázkové nebo internetové tvorbě, o fungování animačního studia, animačního průmyslu a ekonomických aspektech tvorby. Dále shrnuje poslání a účel škol a studia včetně "desatera studenta", zaměřeného na praktické zkušenosti, které by měl student na škole získat.
Obsah práce byl z většiny vytvořen metodou dotazů a rozhovorů s předními tvůrci, producenty a pedagogy, fungujícími na české (i zahraniční) scéně. Přestože studie nepřináší hloubkovou analýzu a jasná řešení konkrétních, specifických problémů, představuje velice praktický úvod do animované tvorby v praxi, díky které by studenti měli získat základní přehled a témata dále individuálně rozvíjet.
|
|
|
Erotika v animovaném loutkovém filmu
Žák, Vojtěch ; DĚCKÁ, Eliška (vedoucí práce) ; Vaněček, Matěj (oponent)
Erotika a pornografie v animovaném loutkovém filmu je okrajový žánr. Přesto si zaslouží pozornost díky svým jedinečným výrazovým prostředkům. Předmětem práce je zamyšlení nad vztahem tělesnosti a loutky ve filmu. Její součástí je rovněž autorský výběr a analýza konkrétních nezávislých filmů, ve kterých je převažujícím námětem sexuální chování nebo které obsahují scény s erotickým obsahem.
Loutka funguje jako zobrazení lidského těla, v kontextu této práce pak konkrétně těla v erotických situacích. Tělo loutky se tak stává obrazem našeho těla. S nástupem nových technologií se i my můžeme stát obrazem loutky, která se tak stává loutkářem, animátorem. Pro pochopení funkce loutky ve filmu je důležitý i princip identifikace s hrdinou jako jeden z klíčových nástrojů pro interpretaci role loutky ve filmu. Zvolené téma doprovází definice klíčových pojmů a krátký přehled legislativy, která se dotýká pornografického animovaného filmu.
|
|
|
Loutky a hudba
Solce, Matija ; ŠRÁMEK, Vratislav (vedoucí práce) ; MALÍKOVÁ, Nina (oponent)
Ve své disertační práci jsem na základě praktických divadelních a hudebních zkušenosti postavil loutkovému divadlu alternativní terminus ?divadlo iluzivních bodu?, v rámci kterého jsem vystavěl kritéria divadelní iluze. Na druhé straně jsem popsal vlastní interpretaci hudby a obě definice prakticky vysvětlil na příkladech vnímání iluzivní události.
|
|
|
Stylizace charakterů v animaci
Sekela, Stanislav ; KLOS, Jan (vedoucí práce) ; KLIMT, Aurel (oponent)
Abstrakce(ve smyslu zjednodušení) a hyperrealismus jsou protipóly, které s sebou
nesou určitá specifika ve vyjadřování. Oba směry mají své možnosti z hlediska
dramatické srozumitelnosti.
V této práci chci zkoumat možnosti charakterové animace v souvislosti s mírou
popisnosti postav, od jednoduchých po hyperrealistické. Dále pak v souvislosti s
výtvarnou formou, co která umožňuje a kde jsou naopak její úskalí.
Na závěr budu specifikovat svůj vlastní přístup k této problematice, směr kterým
se vydávám, a který preferuji.
|
host ::
RSS.